Horský František

rytíř z Horskysfeldu, hospodářský rada

* 29. 9. 1801 Bílina, † 6. 4. 1877 Kolín

   Po přípravném vzdělání byl přijat do hospodářského ústavu v Krumlově, kdež v létech 1818-1821 se hlavně v hospodářství polním vzdělal. Po nastoupení služby u knížete Švarcenberka rychle postupoval v důstojnosti úřední a již roku 1829 byl jmenován hospodářským správcem v Mšeci. Co veliký milovník hospodářství vynikal Horský na mšeckém panství ve zvelebování rolnictví vůbec a v krátkém čase pokročil na takový stupeň dokonalosti, že v celém okolí byl na slovo vzat. Tam činil, podporován od knížete Jana Adolfa Švarcenberka, četné hospodářské zkoušky, nabýval hojné zkušenosti v polnictví a veškerou sílu na to vynaložil, by pokroku v hospodářství dráhu razil.

   13. května 1834 veřejně v Praze vystavil od něho vynalezené hrůbkové rozsévadlo řádkové, které bylo od znalců schváleno a úpravu polní tak zdokonalil, že se zahradní rovnala. Přesvědčiv se řečený kníže o jeho výtečných vlastnostech, povýšil jej roku 1836 na ředitele panství libějického u Vodňan, kde se mu vhodná příležitost poskytla samostatněji ve všech oborech rolnictví a úřadování působiti.

   Již roku 1843 odměnil Jeho Veličenství císař Ferdinand I. veliké zásluhy Horského o zvelebení rolnictví a průmyslu hospodářského i o správu veřejnou velikou zlatou čestní medalií. Roku 1845 octnul se Horský také na dráze spisovatelské. Vydal německé pojednání Die Vorzüge der Fruchtwechselwirthschaft durch Thatsachen bewiesen. V tom spise dokázal skvělé výsledky střídavého hospodářství vůbec a zvláště udáním, že naturální výtěžek panství libějického již v desátém roce o 396 % rozmnožil, porovnav jej s patnáctiletou těžbou předešlých let. Později mu svěřil dotčený kníže dozorství na šesti svých panstvích a od roku 1846 stal se s jeho povolením hospodářským radou na 23 cizích panstvích (ve 12 krajích v Čechách rozptýlených), čtyrem knížatům a čtyrem hrabatům patřících a u několika statkářů plnomocníkem. Na těchto pozemcích přes 41.000 dolnorakouských měřic výměry čítajících rozmnožil Horský výtěžek naturální o 50 - 236 % v době poměrně krátké a jeho přičiněním se na nich vystavělo 16 lihopalen a 6 cukráren. Jeho činnost hospodářská sahala také přes české hranice; jeho dozorství, objížďky po panstvích a statcích a jeho spořádání hospodářství rozšířilo se do Rakous, Moravy, Slezska, Uher, Haliče, Lombardie, Polska, ba až do Ruska, kde se všude nalézají stopy jeho činnosti a dovednosti. Co hospodářský rada nenásledoval příkladu některých špinavých spoludruhů, kteří vyhledávali rozmnožovaní příjmů v zmenšování služného služebníkům vrchnostenským, on jim raději vymáhal polepšení jejich stavu a výnosy statků a panství znamenitě rozmnožoval vhodnými opravami zanedbaného hospodářství.

   Roku 1849 byl poslancem českým hospodářského sjezdu (kongresu) ve Vídni, kde svému povolání úplně dosti činil. První ovoce toho sjezdu bylo zaražení dvou rolnických škol v Rabíně a Libverdě v Čechách a c. kr. vlastenecko-hospodářská společnost svěřila ředitelství těchto škol svým nejzpůsobilejším a nejzasloužilejším členům, Horskému a hospodářskému radovi Antonínovi Komersovi, kteří již po projití roční doby od Jeho c. kr. apošt. Veličenství dne 15. prosince 1851 vyznamenáni byli rytířským křížem řádu Františka Josefa, výslovně z uznání jejich zásluh o zvelebování zemědělství a zvláště o vhodné zaražení a řízení prvních řečených škol v Čechách. O rabínskou školu si Horský vydobyl co její ředitel velikých zásluh také svými dobrými přednáškami a vhodnými opravami v spořádání této školy, do které se množství žáků, často již značně vzdělaných, každoročně hlásilo, tak že byl Horský tím povzbuzen ustanovený jich počet rozmnožiti a oddělení pro vzdělanější vychovance zříditi bez rozmnožení nákladů na tuto školu. Za jeho desítiletého výtečného působení, zahrnujíc do toho poslední rok 1856, vystoupilo asi 200 vychovanců z řečené školy, mezi kterými každoročně pět c. kr. poddůstojníků bývalo, které tam přikazovalo vys. cís. král. vrchní velitelství nad armádou. Částečným odchýlením se od stanov vychovali se tam jeho přičiněním žáci, kteří se již po uplynutí ročního školního běhu k praktické službě dobře hodili. Po jeho odřeknutí se ředitelství této školy zůstavil její kapitál co školní nadací 2685 zl., které svým přičiněním o 6 nadání rozmnožil a 1000 zl. v metalikách k tomu účelu na čas trvání dotčené školy daroval s doložením, že po jejím zrušení tato suma připadnouti má ústavům chudých v Praze, v Libějicích a ve Vodňanech.

    Co ředitel rabínské školy rolnické vyvinul Horský také velikou činnost spisovatelskou. Od roku 1850 až do roku 1856 vydal popis svého nového vzdělávání okopávanin, zdokonalení vzdělávání řádkového, svůj nový způsob orby, zacházení s hnojem, popis svého orního nářadí a řádkových strojů a jeho již přes 30 let užívaný způsob účtování těžby hospodářské, z kterého vysvítá, že v Libějicích za Horského větší výtěžek průměrní výnosy předešlých let ročně o 110 % převyšoval a odvody výnosu v hotovosti se dle dvacítiletého průměru rozmnožily o 236 %. Hospodářské nářadí a stroje, které Horský buď vynalezl nebo opravil, vystavil ve výstavách v Drážďanech, Londýně, Paříži a Praze; roku 1856 u příležitosti osmnáctého shromáždění německých hospodářů polních a lesních v Praze a roku 1857 u příležitosti stoleté památky zaražení c. kr. dolnorakouské hospodářské společnosti ve Vídni, kde také vystavil polní rostliny (hlavně obilí) s kořáním a vlášením přes sáh dlouhým. Tím nejlépe hospodáře přesvědčil o důležitosti a potřebnosti hlubší orby, ku kterému účelu vynalezl ruchadlo s podrývkami (čerpadly, drapáky), které se v Praze dne 18. května 1854 při orbě o závod skvěle osvědčilo. Původní a velmi prospěšný je jeho způsob vzdělávati rostliny v čas jejich rostu, hlavně okopávaniny, výtečným nářadím a stroji od něho vynalezenými. Jeho hrůbkáře (Kammformer) a hrůbkování (Kammformung) v prospěchu ještě nikdo výbornějším nářadím způsobem vzdělávání nenahradil.

   Roku 1859 zařídil shromáždění majitelů menších hospodářství, aby mohl s nimi rozmlouvati o rolnictví, o jich hlavních potřebách a náhledech hospodářských. Přednášel jim jasně a stručně nejdůležitější vědomosti o rolním nářadí, o úpravě rolí, o hnoji, o setí, o sklízení polních plodin, o střídavém hospodářství, o chovu dobytka atd. Přítomní rolníci často své náhledy velmi obratně a důmyslně o hospodářství Horského přednášeli, a tak se velmi zajímavá a užitečná rozmluva rozvinula. Při té příležitosti je také vyzýval, aby mu jmenovali hospodáře, u kterého by se mohlo zaříditi vzorné hospodářství, kterého podělil 4 rozsévadly, 7 kusy nářadí orního a vzdělávacího bez vší náhrady. Milerád také malým rolníkům hospodářství dle pravidel střídavého hospodářství zřizuje a k vykonávání těch četných prací potřebné osoby sám platí. Až do 11. září 1862 spořádal tak v 57 obcích v 15 okresích 106 menších hospodářství a v šesti okresích 8 vzorných hospodářství zřídil a každého vzorného hospodáře dotčenými stroji a řečeným nářadím zdarma podělil.

   Roku 1862 koupil Horský panství kolínské. Aby důvěru k střídavému hospodářství povzbudil, vydal Horský v české i německé řeči spis: Všeobecné rozšíření střídavého hospodářství co nejúčinlivějšího prostředku k zvelebení národního bohatství atd., aby pak se četné zkušenosti a vědomosti hospodářské Horského na všechny strany rozšířiti mohly, vydává svá vyobrazeními opatřená polní kázání v české i německé řeči (vyšly již 4 sešity), kterých mnoho rolníkům rozdal.

   Horský pamatuje také na podporu chudých, každoročně je obdařuje almužnami a na nadaci pro chudé v některých obcích již značnou sumu vynaložil. Kromě vyznamenání od Jeho Veličenstva císaře Ferdinanda a Františka Josefa zdobí jeho prsa saský rytířský kříž Arnoštského řádu domovního s připojenou čestnou medalií král. hanoveránská zlatá čestná medalie aj. Horský jest členem množství hospodářských, průmyslných a dobročinných společností, jednot a ústavů, dílem ve své vlasti, částečně i za hranicemi; čestným setníkem c. kr. výb. sboru ostrostřelců v Praze, čestným měšťanem ve Vodňanech atd.

[Riegrův slovník, zkráceno]