Boje

 

   Tato část deníku je psána v druhé polovině roku 1918, kdy se válka chýlila ke konci a československé legie se dostávaly v Rusku do střetů s bolševickými vojsky.

   Připomínám povzdechnutí v posledním zápisu této části ze dne 15. 11. 1918: "Dočítáme se zpráv: příměří s Itálií a Německem a my dosud zde!" Nikdo z pisatelových spolubojovníků jistě netušil, že to zdaleka není konec jejich anabáze...

 


   29. června - sobota

   Podáno Vladivostockému sovětu ultimátum. Žádá se odzbrojení bolševických sil, jež nejen překážejí zbraní spojení rozdělených našich sil v západní Sibiři (za Irkutskem) a východní Sibiři (ve Vladivostoku), nýbrž i podporují a ozbrojují česko-německo-maďarské bandy zajatecké za účelem našeho odzbrojení a internování v zajateckých táborech v Rusku - po příkazu z Berlína. Odpověď byla vyhýbavá. Vypršel 30ti minutový termín, začne hned obsazování města Vladivostoku a odzbrojování za pomoci anglo-japonské. Naše vojsko zmocnilo se "štábu kreposti", kde odpůrci kladli jediný vážnější odpor. Rota se stěhuje večer do bývalého štábu československého revolučního odrjadu Jurovského. Ráno rozehnány a odzbrojeny poslední zbytky, stěhujeme se do mužského gymnasiumu, ježto v štábu odrjadu vede se čilý zápis dobrovolců do armády sibiřského pravitelstva (zelenobílého). Zjednán pořádek, stěhujeme se zase zpět do Gnilého Úglu.


   3. července - středa

   Ubíráme se na nádraží s doprovodem plukovní hudby a nadšeného "hurá" místního obyvatelstva i cizinců. Naše řady pozdravují generála Dieterichse. Zalézáme opět do svých starých teplušek, cítíme se v nich hned zase jako doma. Četa Japonců se přichází s námi rozloučiti. Huronským řevem pozdravují nás svým i našim naučeným „nasdar". O půl noci odjíždíme z Vladivostoku.


   4. července - čtvrtek

   Přijíždíme na 82. verstu směrem od Vladivostoku na Chabarovsk. Po obědě spolu s celým praporem a kulomety, jízdní a pěší hlídkou začínáme svůj úkol, obejíti levého křídla, rozrušiti trať a zabrániti nepříteli ústup na Chabarovsk. První velký pochod po delším odpočinku, zkouška naší vytrvalosti, zdatnosti a pevné vůle, vzhledem na neschůdný terén (řeky, bažiny, rašeliniště, strmé vrchy sopečného útvaru pokryté velikými balvány a poraženými kmeny) dopadla dobře! Jdeme dlouho do noci, ukládáme se k spánku znaveni chůzí, vedrem. Nikde slůvka nespokojenosti, snad bychom byli šli dále ještě i vzdor vší únavě.


   5. července - pátek

   Ráno nastupujeme další cestu. Vlevo v dáli zahřměla děla - naši začínají. A my máme ještě dalekou pouť. Přicházíme do vesnice až na několik lidí opuštěné. Hltavě vrháme se na několik kusů rekvírovaného chleba, prohledáváme vesnici a odebíráme zbraně. Vzdává se nám 34 lidí s kulometem. Bolševici posílají na naši adresu několik pozdravů z děl - ustupují z města a my jsme od trati tak daleko ještě. Proč? - Broněviky pryč, bolševici pryč, Germáni pryč, Maďaři pryč a naši zrádci také s nimi. A my se schlíplýma ušima táhnem do města kolem korejských chatrčí, zdaleka nám zvěstujících svoji mírumilovnost bílým praporkem. Nocujeme ve vagónech na nádraží, ešelóni za námi nemohou přitáhnouti, jelikož byl most zbořen. Byla na to poslaná inženýrská rota a hned se dali do práce.


   8. července - pondělí

   Ráno v 9.hod přijely naše teplušky a už zase jedem dále. Nedaleko! - K zbořenému mostu. Rota šla na zástavy málem by byla sežraná komáry.


   10. července - středa

   Oprava mostu se již chýlí ku konci, zkouška zatěžkávací a jde se! Ne na stanici a ne k zbořenému mostu nýbrž, k převrženému a rozbitému bolševickému broněviku. Kalmykovi kozáci rozrušili trať a bolševici neuspěvše ji opravili, zničili lokomotivu, děla, kulomety i broněvik. Rota byla vyslána ku předu na zesílení čtvrté roty. Trať se pilně opravuje. Lidé tamější zpočátku nedůvěřiví, přesvědčivše se, že ze všeho toho, co o nás rozšiřovali bolševici (že loupíme, vraždíme hůře než oni, znásilňujeme ženy atd.) není zbla pravdy, chovají se k nám přátelsky.


   11. července - čtvrtek

   Kolem zmíněného rozbitého broněviku a lokomotivy, po trati na rychlo našimi inženýry zřízené, projíždíme do stanice Múčnaja (na 204. verstě). Večer dochází zpráva, že na vzdálenost asi 10 verst rozvinul se boj. Máme všichni pohotovost, jedeme pomalu s uhašenými světly ku předu. Na 210. verstě zastávka. 3. četa chrání ešelón z leva. Vpředu slyšeti dělové rány, výstřely z pušek i z kulometu, výbuchy po celou noc. Naše síly jsou dosud nedotčeny. Je nás 188 střelců s 5ti důstojníky. Zbraní máme přebytek, nábojů 38 tisíc, 2 ručnice, 5 svíčkových, 8 lucernových, a 4 pětifuntových granátů, 12 revolverů, několik šavlí a kinžálů a hlavní bylo, bojová nálada.


   12. července - pátek

   Stále přísná pohotovost, slyšet boj, krok za krokem jdeme ku předu na 209. verstu.


   13. července - sobota

   Vracíme se na st. Múčnaja vystřídání 3tím praporem.


   14. července - neděle

   Vyzbrojeni novými japonskými puškami začínáme obchvat na levé křídlo protivníka. Před odchodem postřelil se ve vagóně šóšista František Březina neopatrným zacházením s puškou. Pochod za úmorného vedra trval plné 3 dny. První byla vyslaná hlídka od 4. čety s des. Blahou Václavem.


   16. července - úterý

   V 11 h. večer rozpoutal se boj, po kterém zaujali jsme stanici.


   17. července - středa

   Rota na 4. verstě (silniční) zabránila vpádu nepřátelské baterie v týl obou obchvacujícím praporům. Na cestu byli jsme opatřeni pouze jednou konservou, po cestě nesehnalo se ani k ukojení hladu dostatečné množství chleba.


   18., 19. července - čtvrtek, pátek

   Konány pohřby našich ubitých raněných, nepřáteli dobitých a nelidsky zohavených bratří. Zastřeleni byli dva naši zběhové dopadení v řadách rudogvardějců. Za pomocí rakouských zajatců vzdejšího tábora opravuje se most.


   20. července - sobota

   Ráno po dokončeném mostě projíždějí naše ešelóny. Stěhujeme se do svých komediantských vozů, užíváme volného času.


   27. července - sobota

   Večer odjíždíme (naše rota) na rozjezd Drazdov (na 246. verstě), vystřídali jsme tam 6. rotu. Dnešní den byl bohat radostnými zprávami z domova, z francouzského frontu a z našeho frontu. Hlavně zpráva o oficielním uznání naší národní rady co skutečné zatímní vlády československého státu, nás velice potěšila a posílila. Japonci, vybídnutí americkou vládou posílají nám pomoc i Číňané.


   31. července - středa

   Vracíme se na st. Jevgeněvka, pojedeme prý přes město Charbín pomoci prvé divisi.


   1. srpna - čtvrtek

   V noci vyjíždíme, ale zpět na Chabarovský front. Bolševici dělají nástup. Brzy ráno opouštíme ešelón a ve stanici Šamanovka zaujímáme levé křídlo, večer se však opět stahujeme, vydrživše, dokud se nestáhlo levé křídlo.


   3. srpna - sobota

   Ráno objevili se u nás 2 kozáci (Kalmykovci). Roty zaujímají opět frontu, naše části pod dělostřeleckým ohněm nastupují až do ešelónu, s ním zpět na Krajevsky rozjezd (275. versta).


   4. srpna - neděle

   V síle 1 praporů zaujímáme místo co záloha na verstu vpravo od trati, za dělostřelectvem. 1. četa naší roty zůstává na trati u rozbořeného mostu, co zástava (280. versta). Tam jsme se setkali s hlídkou bolševickou.


   6. srpna - úterý

   Večer vyměňujeme 11. rotu na přední stráži ve vesnici Komarovce (7. versta). Komárů v bažinaté krajině spousta, pobodané tváře a ruce silně otékají, spáti není možno. Křepela Ota opustil vykázané stanoviště na přední stráži. Ráno odebraná jemu zbraň a odveden pod bodákem ze zástavy. Vinklárek Hynek zranil se při neopatrném zacházení s puškou. Ve službě se střídají vždy 2 čety. Drahý náš tatíček Masaryk vzpomněl na nás pozdravem z Washingtonu. Operují s námi Kalmykovci.


   10. srpna - sobota

   Přijel anglický štáb.


   15. srpna - čtvrtek

   Cítíme nápor od bolševiků, ztrácíme vesničku Olchovskou.


   16. srpna - pátek

   Dělostřelecký silný oheň bolševiky na naše stanoviště a naše se jen nejápně ozývají.


   17. srpna - sobota

   Přišla posila dělostřel. Jak dříve jsme mlčeli, nyní udatně odpovídáme, až časem a místy bolšev. střel. umlčujem. Večer zbytečný poplach.


   18. srpna - neděle

   Ráno jako včera pod silným dělostřeleckým obstřelem, jenž po několika našich ranách brzy přestal.


   19. srpna - pondělí

   Taktéž.


   20. srpna - úterý

   Ráno na pravém křídle ztrácíme vesnici Antonovku. Nám byl dán rozkaz k ústupu až do ešelónu a hned jedeme zpět až na st. Svjagino (256. versta). Máme pohotovost až do 21. srpna. Večer rota zaujímá okopy (zhotovené inženýrskou rotou) po přání Japonců, než zkoncentrují větší síly. Srb Josef odkázal se večer jíti s rotou, byl odveden k štábu pluku.


   22. srpna - čtvrtek

   Japonci konečně přivážejí materiál i vojsko. Byl to vzor disciplinované armády. Že jsou menších postav, hemžilo to jak mravenci.


   23. srpna - pátek

   Silný dělostřelecký boj ve vesnici Duchovskoje, rota odpoledne na levém křídle přilípnuta k zemi pod dělostřelbou a pušečným ohněm. Večer jsme se stáhli na kraj vesnice ke dráze, kam přivezen byl oběd dokončený několika granáty. Povel: Ku předu, mizíme v houští pod silným obstřelem, míjíme hřbitov, v houští skrytá ničeho netušící japonská reserva odkryla na nás flankový oheň, při čemž dík náhodě byl pouze raněn br. des. Moravec Josef. Došli jsme do linie 3. roty a pěší rozvědky. Asi po 2 h. palba umlká a my se stahujeme zpět do vesnice, do rána v pohotovosti. Ráno nás našla bolševická dělostřelba. O 3 h. ranní načal všeobranný japonský nástup. Z počátku hromový rachot děl a poznenáhlu se vzdaluje a umlká. Dopoledne procházíme Japonci zachváceným územím a zříme výsledek boje, jímž ještě spící krásní byli překvapeni, že pouze v nočním prádle prchali. V močálech zabořený nalézáme trofeje - děla, pušky, kulomety a t.d. 1000 krásných ubito. Nasedáme do ešelónu a vracíme se na Svjagino.


   27. srpna - úterý

   Přijíždějí Amerikánci z ostrovů Filipínských.


   28. srpna - středa

   Zhotoven kříž a ozdoben hrob br. Kotvy Františka, dobrého hocha z Jablečné. Pochován pod kostelem ve vsi Duchovskoje s br. též ubitým Francouzem.


   30. srpna - pátek

   Ráno jedem do Nikolska Usur na 102. verstě od Vladivostoku. Na cestě za st. Jevgeněvka k Nikolsku Usur po levé straně malý ruský hřbitůvek, v jehož levém popředí neveliký pomník nad hroby našich hrdinů. Též hroby v Nikolsku Usur. Na trati, kterou projíždíme směrem k Pograničné jsou oddíly Chorvatova, Orlova, Pleškova a čert zná, kolik toho ještě bylo, kdo pracovali v hlubokém týlu.


   31. srpna - sobota

   V noci odjíždíme k Irkutsku.


   2. září - pondělí

   Zjednáno spojení s 1. divisí. Generál Dieterichs odjíždí ke gen. Gajdovi.


   7. září - sobota

   Uznána samostatnost Spojenými státy.


   20. září - pátek

   Opouštíme čínské území na st. Manžuria.


   24. září - úterý

   Přijíždíme k Bajkalu. U st. Poselskaja zase hroby našich drahých padlých bratří i ruských a osamocené hroby bolševiků. Na poškozeném tunelu č. 39 pracují Němci. V noci objíždíme pohádkový Bajkal, vrcholky nad ním skví se sněhem.


   25. září - středa

   Ráno v Irkutsku a odtud směrem na Omsk.


   13. října - neděle

   Od rána dělový boj, večer se rota vrací domů.


   16. října - středa

   Vypraven celý prapor s kulometnou rotou a 2 děly na jih od trati směrem na Moljchský závod. Tam se rota umisťuje a vysílá hlídky a zástavy 8-14 verst kolem.


   20. října - neděle

   Přišly zprávy o mírové námluvě Německa.


   23. října - středa

   Změna. Napadl sníh.


   27. října - neděle

   Rota vrací se do ešelónu. Naše divise zaměněna ruskými částmi.


   28. října - pondělí

   Přibyli jsme do Jekatěrinburgu.


   30. října - středa

   Ubytováni v hornické škole a měli jsme příležitost navštíviti naši vojenskou výstavku.


   1. listopadu - pátek

   Stěhujeme se zpět do ešelónu.


   2. listopadu - sobota

   Odjíždíme na oddych do města Irbyt.


  3. listopadu - neděle

   Dohánějí nás ostatní ešelóny pluku.


   11. listopadu - pondělí

   Odevzdán při slavnosti v Jekatěrinburgu pluku prapor - zároveň i ostatním plukům divise. Z roty vysláno 56 lidí a důstojník.


   15. listopadu - pátek

   Dočítáme se zpráv: příměří s Itálií a Německem a my dosud zde!

Kontakt

jan.horsky@tiscali.cz

725 092 499

Vyhledávání

Pokud Vám nebude vyhovovat velikost písma na těchto stránkách, neváhejte použít Ctrl + (případně Ctrl -). Alespoň v prohlížeči Mozilla Firefox to tak funguje. :-)

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode