Po válce
V další části deníku je popisováno dlouhé putování československých legionářů Ruskem v období od konce roku 1918 až téměř do poloviny roku 1920. Válka v Evropě již dávno skončila, ale legionáři stále žili ve svých "tepluškách" ve vagónech, cestovali po sibiřské magistrále a boje s nepřítelem ještě nebyly skončeny. Strastiplná cesta do Vladivostoku trvala více než rok!
Toto vyprávění je velmi zkráceno, protože většina zápisků z tohoto období obsahuje pouze heslovitě výčet železničních stanic, kudy se pohybovaly vlaky s legionáři. Stejně jako v minulé části, i zde připomínám poslední zápis ze dne 20. 4. 1920: "Přijela loď Amerika." Kolik naděje je v těch třech slovech cítit!
17. listopadu - neděle
Na počest pluku pořádána městskou úpravou hostina pro 400 lidí. Z roty přítomni kap. Váša, podp. Jeřábek, Suchánek, desát. Šplíchal a stř. Klimt a večer taneční vínek.
19. listopadu - úterý
Vyjíždíme z Irbytu.
23. listopadu - sobota
Večer vypravil se celý prapor s kulometnou rotou, ale pro sněhovou bouři jsme se vrátili a vyšli až ráno směrem na vesnici Krjuky a Ust. Krjuly severně od trati. Ešelon odjíždí zpět na st. Šalu. Rota umístěna v Ust. Krjukách 12 verst sev. záp. od rozjezdu 61., načež druhého dne jsme dosáhli Krjuk, kde jsme pobyli do 11. prosince, kde jsme byli obdařeni bohatě službou při velkých mrazech. Při tom také výzvědná činnost.
18. prosince - středa
Celý první prapor nastupuje přes Verchlok na Nižní Soljanku, Čerenus, Tatarskou Soljanku, odkudž nepřítel po krátkém boji utekl. Naše rota aktivně vystoupila při vzetí Čerenus.
19. prosince - čtvrtek
Obsazeno selo Medveděvo 21 verst od rozjezdu. Po krátkém oddychu dosáhli jsme vesnici Dazareto, Kyselovo, kde ukořistěno 15 povozek s proviantem. Další postup přes Liku na Černý Jar, který námi obsazen na večer. Únavný pochod při svěžím sněhu.
20. prosince - pátek
Obsazena rotou vesnice Niz po srážce našich hlídek s jízdním oddílem bolševiků. A večer boj u Kapustina . Převaha nepřítele, krutý mráz a úplná temnota přinutila nás k ústupu do ves. Niz. Ztráty: Těžce omrzlý pp. Vrba, středně Kovařík.
21. prosince - sobota
Obsazeny vsi Kapustino, Goldyrevo a Bušajevka 77 verst od rozjezdu 59.
23. prosince - pondělí
Nastupuje naše rota na ves Něvolino, při čemž nepřítel vypuzen a vesnice námi obsazena. Omrzlí bratři des. Blažek, Jireček, Král, Fanfulík a j.
24. prosince - úterý
Rota ubytována ve ves. Mělnikově 4 versty od Škvolina na traktu Kungu - Assa. Ráno při odchodu postřelen nešťastnou náhodou br. Kovačič.
25. prosince - středa
Příchod do města Kunguru, rota umístěna do železničních kasáren.
2. ledna 1919 - čtvrtek
Pochod přes Mělnikovo, Teplaja do Kolpašníkovo 250 verst jz od Kunguru.
3. ledna - pátek
Pochod přes Štěpánovo do Mazunína 14 verst dál.
10. ledna - pátek
Pochod do Jugosokinského závodu až do 18. ledna
18. ledna - sobota
Následkem ústupu ruských částí na levém křídle dostáváme rozkaz stáhnouti se do sela Mazunino, kamž přicházíme v 5 h. večer. V 8 h. večer vyslaná rota znovu obsaditi Jugosokinský závod s příkazem držeti jej co nejdéle. Do 12 hodin trval pochod (24 verst) a závod obsazen.
19. ledna - neděle
Zesíleni polovinou 1. roty, po 2 h. odpoledne načali bolševici nastupovat se značnými silami. Rozsáhlá fronta obsazena pouze 1 1/2 rotou (po délce 2 verst), rota čítala ne více než 100 bodáků. Závod námi úporně hájen, přes značnou převahu nepřítele, vzdor křížovému ohni jeho. Ač nepřítel vnikl již z jihu a jihozáp., kde to bylo z naši strany slabě obsazené, do vesnice na třech místech, vytrvala rota houževnatému odporu do samého večera, čímž naneseny nepříteli vystavenému 36 st. mrazu a větru na návrší nad osadou těžké ztráty na omrzlých a raněných. Naše ztráty: stř. Petřík Jan lehce raněn. Teprve když bolševici obsadili Jugovské selo 5 verst vých. od Jugosokins. závodu hájené 4. rotou, čímž byl ohrožen náš týl, dostali jsme příkaz k ústupu. Odstoupili jsme do Andrejevky 3 versty severněji.
20. ledna - pondělí
Po výměně ruskými částmi dali jsme se na pochod přes Mazunino do Kolpašnikova (25 verst).
27. ledna - pondělí
Pochod do osady Gáry za 41 st. mrazů.
28. ledna - úterý
Dosaženo rozjezdu 59., odtud vlakem do ešelónu nám vstříc jedoucího, s nímž jsme se ráno minuli a teprve k polednímu usadili se ve svých tepluškách.
8. února - sobota
Z celého československého vojska na urálské frontě I. prapor 5. pluku a z něho pak 2. rota poslední opouští bojiště.
12. března - středa
Začínáme se pohybovati na východ na 3. rozjezd.
11. dubna - pátek
Ešelón odjíždí do Tumeni.
16. května - pátek
Dán rozkaz k aktivnímu vystoupení proti bandám přepadajícím naše ešelóny a poškozujícím trať, rozpoloženým na jih od stanice.
17. května - sobota
V poledne na pochod spolu s rotou Italů a 30 Jiskrů a baterií o 4 dělech. Ve vesnici Sušance (6. versta) uhašen námi požár. Po oddychu 2 h. pokračováno po traktě k vesnici Dubí, kdež nasedali jsme všichni na povozky, na nich pak odpravili se na ves. Semenovskoje. Jízda vyslaná napřed zjistila nepřítele, který byl rozpoložen na návrší u vesnice, utkala se s ním v boji, který protahnul se až do našeho příjezdu a nám bylo rychle seskákati z povozek, přímo rozvinutí se v řetěz a hned bodákovým útokem v nezadržitelném náběhu námi návrší obsazeno. Naší rotě (19 lidí) svěřen úkol chránit levé křídlo operující části, které bylo ohroženo obchvatem dvou rot nepřítele, což se ji též podařilo a nepřítel v brzku rozprášen. Nástup náš byl přerušen blížící se nocí. Rozpoložili jsme se na 1000 kroků od vesnice, po vystavení polních stráží uložili se k oddechu. Časně ráno ustoupili jsme na 3 versty do příhodnějšího terénu, odkudž teprve večer začal se horečný nástup, jehož výsledek bylo obsazení vesnice a zahnání nepřítele U roty ztrát nebylo. Nepřítel zanechal na místě 45 mrtvých. Dělostřelbou vznikl požár, krátce však uhašen.
19. května - pondělí
Po zaslouženém odpočinku vykročili jsme ráno směrem k ves. Nojskoje, které jsme k poledni dostihli, tam poobědvali, rota na zástavách. Odtud vyšel oddíl a avangardem sestávajicícm z 2. roty v čele směrem k vesnici Karymova. Po 10 verstách pochodu rota staví provizorní most místo zničeného a zároveň drží sobě i hlavní části ochrannou službu. Na další cestě hlásí jízdní hlídka, že ve ves. Karymova (8 verst od mostu) táboří nepřítel, jehož velká část je zmařená lihem. Zrychleným pochodem postupuje oddíl naznačeným směrem a zasahuje účinně do boje, který se mezitím rozpoutal o vesnici mezi naší jízdní hlídkou a nepřítelem. Po hodinovém urputném boji vesnice vzata a prohlédnuta, načež 2. rota opět vystavuje polní stráže, které následkem přetížení staženy k půlnoci a zaměněny 1. rotou. Na místo oddechu dorazila též hlídka (4 lidi 2. roty) vyslaná od zničeného mostu, aby navázala spojení se skupinou operující vých. vesnice Perovskoje. Spojení dosaženo nebylo.
20. května - úterý
Po obědě vykročili jsme směrem na Ogačevka, tam přenocovali a rota zase staví noční stráže.
22. května - čtvrtek
Pokračováno v pochodu na Rybinskoje, které mezitím obsazeno oddílem 10. pluku spolu s oddílem ruským.
23. května - pátek
Ráno nastoupili jsme zpáteční pochod opět přes Karymovu a Nojskoje do ves. Semenovskoje. Po 4 denním oddychu, jehož využito též k fotografování celého oddílu spolu s Italy a jejž nám 2 dni spříjemňovala pl. hudba, vrátili jsme se zpět na st. do ešelónu.
31. května - sobota
Hnuly se naše ešelóny opět směrem západním.
3. června - úterý
Stanul ešelón v Novo-Nikolajevsku.
6. června - pátek
Odjíždíme na určenou stojanku stanici Sudženka, odkud 11 verst do uhelných dolů, kde vyměňujeme část 3. prap 8. pl. Volného času ihned použito k přípravám na sokolskou slavnost, která se také dne 12. července s úspěchem odbyla.
19. srpna - úterý
Projížděl kurýr z vlasti 2500 verst na koni přes Denikinovskou armádu a objížděl bolševiky, byl odět v české uniformě. Jel do Irkutska k štábu korpusu.
17. září - středa
Byl jsem vzat na opravu a trhání zubů v Novo-Nikolajevsku.
29. září - pondělí
Bylo přivítání poselstva z vlasti. Mělo směr Novo-Nikolajevska.
5. října - neděle
Objevil se sníh.
2. listopadu - neděle
Při nepřítomnosti kočích shořel vagón s 3 koňmi (st. Bolotná).
3. listopadu - pondělí
Bylo zde poselstvo z vlasti na zpáteční cestě k Irkutsku.
12. listopadu - středa
Vyjeli jsme z Bolotny.
25. listopadu - úterý
Ve 2 h. v noci na st. Ižinirská vznikl požár, podlehl popelem závod na hospodářské nářadí přesídlený z Čeljabinska. Při velkém větru požár zničil i několik budov okolo sousedících. Ve 3 h. jsme vyjeli ze st. Ižinirská.
28. listopadu - pátek
Měla rota jíti na most, odřekla se služby. 1.,3.,4. rota na službu šly.
2. prosince - úterý
Dala rota dobrovolce na most kap.Váša, por. Malý, pod. Suchánek, Horský, čet. Svatoš, des. Priner, Dlouhý, Křeč a Vrána.
8. prosince - pondělí
Přibyl na st. Marinsk gen. Syrový k urychlení evakuace.
17. prosince - středa
Byl poškozen ešelón štábu pluku následkem rychlým zastavením na st. Itat.
7. ledna 1920 - středa
Přijíždíme do st. Polovina. 10 h. večer jedeme úžasnou rychlostí do nádraží. Že železn. zřízenci byli opilí, nepřehodili střelky, narazili jsme na ešelón amerického červeného kříže, při čemž bylo rozbito 18 vagónů, 4 koně ubitý, 2 bratři uhořeli (Kreč Adolf, Skoupý Antonín), 2 žel. zřízenci a 4 bratři těžce raněni, 2 vagóny vyhořely. Bratři z hořícího vagónu museli vyskákati okny. Katastrofa veliká.
19. ledna - pondělí
Byli dekorov. kříž s mečem Horský, Šebík, kap. Váša, poruč. Jeřábek.
7. března - neděle
Vyjíždíme ze st. Manžuria. Též byl hold presidentu Masarykovi. Byl čten telegram z vlasti - náš tatíček Masaryk je doživotním presidentem. Hřímavé 3x Nazdar.
9. března - úterý
Přijíždíme na st. Buchédu, kde projíždíme tunel 3 3/4 km dlouhý, tam jsme taky měli příležitost viděti závratnou serpentýnu s úžasným spádem a stoupáním, kde snad není nikde v Evropě k vidění. V 5 h. se nacházíme již ve městě Buchédu, kde jsme si trochu oddechli.
19. března - pátek
Přijeli jsme do st. Nikol Usuriský. Jedem, jak by nás ukradli. Taky jsme slavnostně vzdávali hold Josefům.
4. dubna - neděle
V noci jsme převzali velení nad Vladivostokem a drahou jedem až k Chilsku.
7. dubna - středa
Zase jsme předali vše v Vladivostoku Rusům.
20. dubna - úterý
Přijela loď Amerika.